Jak uchovat houby na později?
Košík v ruce, ranní rosa pod nohama a oči neustále pátrající mezi mechem a spadaným listím. Houbaření k českému podzimu jednoduše patří. A když se zadaří, přichází po návratu z lesa ta příjemnější starost – co se všemi těmi houbami udělat? Některé skončí ještě ten den na pánvi nebo v omáčce, ale pořádná úroda si zaslouží uchovat i na dobu, kdy už bude les dávno odpočívat.
Mezi nejoblíbenější způsoby patří sušení a zavařování hub. Každý má něco do sebe. Sušené houby nádherně provoní polévku, omáčku nebo vánočního kubu, zatímco sklenička nakládaných hub potěší jako příloha k masu, součást studeného pohoštění nebo jednoduše jako něco dobrého na chuť. A při správném zpracování můžete z letošní houbařské sezóny čerpat ještě dlouhé měsíce.
Sušené houby – vůně lesa schovaná ve sklenici
Sušení patří k nejjednodušším způsobům, jak houby uchovat. Zdravé a pevné houby očistěte a nakrájejte na tenké plátky. Sušit je můžete v sušičce, volně na vzduchu nebo v troubě při nízké teplotě. Pokud zvolíte troubu, houby rozložte v jedné vrstvě například na plech vyložený pečicím papírem a během sušení jim dopřejte dostatek proudícího vzduchu.
A jak poznat, že je hotovo? Správně usušené houby by neměly být vláčné ani vlhké. Správně usušená houba musí být zcela křehká, šustivá a při ohnutí okamžitě praskne. Pokud se plátek ohýbá jako guma a nezlomí se, musíte v sušení pokračovat. Nedosušené houby v uzavřené sklenici rychle zplesniví.
Právě tady přicházejí ke slovu skleněné dózy na potraviny. Dobře uzavíratelná dóza pomáhá chránit sušené houby před okolní vlhkostí i nežádoucími pachy a zároveň máte na první pohled přehled o svých zásobách. Praktické jsou klasické dózy s víčkem i sklenice s patentním uzávěrem. Pak už stačí najít suché a tmavé místo ve spíži a vůně podzimního lesa může čekat na svou příležitost.
Malý tip: Usušené houby můžete také rozemlít na jemný prášek. Houbové „koření“ potom stačí po troškách přidávat do omáček, polévek nebo pod maso.
Bude se hodit 👍🏼
Zavařené houby – podzimní úlovek pěkně do skleničky
Druhou klasikou je zavařování. Menší pevné houby vypadají ve sklenici krásně celé, větší stačí nakrájet na přiměřeně velké kousky. Oblíbenou variantou jsou houby ve sladkokyselém nálevu s octem, kořením a cibulí. Při domácím zavařování je důležitá nejen správná příprava hub a ověřený recept, ale také čisté zavařovací sklenice a dobře těsnící víčka.
Po zavaření nezapomeňte sklenice označit. Druh hub a rok zpracování se možná dnes zdají naprosto samozřejmé, ale za několik měsíců budete za malou etiketu rádi.
Jednoduchý recept na houby ve sladkokyselém nálevu
Máte z lesa několik krásných mladých hub navíc? Schovejte si kousek podzimu do sklenice. Houby ve sladkokyselém nálevu se hodí k masu, studeným mísám, do salátů nebo jen tak na chuť.
Na nálev budete potřebovat:
- 1 l vody
- 300 ml 8% octa
- 80–100 g cukru
- 30 g soli
- několik kuliček černého pepře
- několik kuliček nového koření
- 2–3 bobkové listy
- podle chuti cibuli nebo hořčičné semínko
Postup: očištěné a nakrájené houby krátce předvařte v osolené vodě, slijte a rozdělte do čistých zavařovacích sklenic. Vodu s octem, cukrem, solí a kořením krátce povařte a připraveným horkým nálevem houby zalijte. Sklenice dobře uzavřete a následně sterilujte podle ověřeného postupu pro zavařování hub.
Po vychladnutí zkontrolujte, zda víčka správně těsní, a sklenice uložte na chladné a tmavé místo.
Bude se hodit 👍🏼
Které houby sušit a které zavařit?
Ne každá houba se hodí ke každému způsobu zpracování. Na sušení jsou výborné především hřiby, křemenáče, kozáci nebo klouzky, které po usušení získají výraznou vůni a skvěle dochutí polévky, omáčky i masové pokrmy. Vybírejte vždy zdravé, pevné a nepřestárlé plodnice. Naopak velmi vodnaté, měkké nebo přestárlé houby k sušení nepatří – hůře schnou a snadněji se kazí.
K zavařování se hodí zejména mladé, pevné houby, které si po tepelné úpravě dobře zachovají strukturu. Oblíbené jsou například menší hříbky, klouzky, lišky nebo mladé křemenáče a kozáci. Velké, měkké či přestárlé plodnice raději nezavařujte.
A jedno pravidlo platí vždy: zpracovávejte pouze houby, které bezpečně znáte a o jejichž jedlosti nemáte žádné pochybnosti.
Když se z lesa vrátíte s plným košíkem...
...není nutné všechno sníst během jednoho víkendu. Část hub si dopřejte čerstvou, část usušte a několik skleniček zavařte. A až v zimě otevřete spíž a sáhnete po vlastních zásobách, možná si spolu s vůní hub vzpomenete i na místo, kde jste svůj letošní nejlepší úlovek našli.
To vám ale správný houbař stejně nikdy neprozradí. 😉